Kurz fotografování (19. díl): Blesk – velký nepřítel začínajících fotografů

V tomto díle fotokurzu se postavíme tváří v tvář jednomu z největších kazičů snímků začínajících fotografů: tedy blesku. Když je málo světla, zapomeňte na něj! (Zní to divně? Tak čtěte dál!)

20 dílů „Kurzu fotografování Jana Rybáře” vzniklo v letech 2011 a 2012 pro web české edice časopisu National Geographic. Aktuální jsou však stále stejně…

Na svých kurzech málokdy něco zakazuji – existují jen dvě výjimky: každého se snažím přinutit, aby navždy zapomněl na plnou automatiku (většinou ten zelený obdélníček, který vše udělá za nás, a to většinou špatně). Druhé rázné doporučení zní: zapomeňte na blesk, když je málo světla.

Pár lidí se vždy trochu zavrtí a čeká, že opravím svůj přežblept. „Vždyť blesk je přece právě kvůli nedostatku světla!“ říkají si.

Jenže ne ne, žádný přežblept, i když trochu paradoxní to nejspíš je: blesk „škodí“ ve špatných světelných podmínkách, a naopak se nám hodně hodí tehdy, kdy je světla moc (třeba v srpnovém poledni), ale o tom až někdy příště. Dnes tedy prozkoumejme onu „záhadu“ – proč blesk kazí obrázky ve chvíli, kdy je šero, ba dokonce tma.

Reklama

Udělejte prostý pokus: až dnes večer budete doma, něco vyfoťte. Pokud vše necháte na foťáku, téměř jistě v té „tmě“ spustí blesk. Dobrá – tedy máte fotku. Když se na ni podíváte, k realitě, neřku-li kráse, má daleko. Pokud jste fotili člověka, je nejspíš přesvícený, vypadá trochu jako strašidlo, a zbytek fotky buď tone v tmách, anebo je ošklivě a monotónně nasvícený nehezkým světlem.

Zakažte si blesk!

A teď přinuťte fotoaparát, aby nebleskal. (Tím, že blesk zakážete v nastavení,  anebo – u lepších foťáků – zapnete program P). Cvak.

Vidíte ten rozdíl? Najednou je vše mnohem realističtější, tajuplnější – a téměř jistě prostě krásnější. Právě jste překročili jednu z důležitých bariér začínajících fotografů – a váš život se změnil, už víte, proč blesk kazí obrázky. A hlavně to, že blesk vůbec nepotřebujete. Čip ve vašem foťáku je totiž chytřejší, než jste si mysleli – a dokáže fotografovat téměř ve tmě.

Jen při tom nesmíte zapomínat na jednu věc , jejíž zvládnutí je stejně důležité, jako vědět, jak se do foťáku dávají baterky. Tedy práci s tajuplnou zkratkou ISO (citlivost). Pokud se vám tedy při onom bezbleskovém pokusu vše rozmazalo, objevte ve vašem stroji, kde se ono ISO nastavuje. A zvedněte jeho hodnotu – nic nejspíš nezkazíte tím, když nastavíte ISO na 1600.

Cvak. Teď už by vše mělo být dokonalé. Vidíte, co váš foťák dokáže? A jak strašná škoda by byla do toho přítmí či tmy bleskat?

Pokud vás právě pohltila objevitelská vášeň, vyrazte ven – na ulici plnou světel, nebo třeba i do nudného zákoutí s jednou lampou. Zkuste si to samé – fotit téměř v noci. Vidíte, jak fantastický svět se před vámi skrývá? Pokud jste v pokušení blesknout, klidně bleskněte – alespoň vás to pak už nikdy v životě nenapadne. Proč bleskat, když váš foťák vše dokonale zvládne bez blesku (jen si dávejte pozor, abyste měli dobře, tj vysoce, nastavené ISO)?

Foťák umí víc, než si myslíte

A to je vše. Nic víc není třeba vysvětlovat – digitální fotoaparáty zkrátka dokáží ve špatných světelných podmínkách neuvěřitelné věci, a je nyní na vás, abyste se těmito kouzly nechali unést.

Pozor, bude to velká jízda. Nejspíš při tom:

– zjistíte, že noční a večerní focení je často napínavější než focení ve dne

-pochopíte, proč se vám ještě nikdy nelíbily fotky z různých večírků a oslav – kdo by se chtěl dívat na ty mrtvolně přesvícené obličeje vystupující ze tmy?

– budete kroutit nechápavě hlavou, až se budete příště dívat na fotbal, a zahlédnete neustálé dávky blesků ve foťácích nadšených fanoušků (kteří se prostě odmítají smířit s tím, že jejich blesk dosvítí tak dva tři metry, nikoliv třicet metrů tam dolů na hrací plochu).

Někdy se prostě bleskat musí…

Pokud se ptáte, k čemu pak tedy blesk je, zde je odpověď: velmi často se nám hodí k „přibleskávání“ ve složitých světelných podmínkách (když je světla naopak hodně). Samozřejmě, čas od času se dostaneme do situace, že prostě blesknout musíme, protože tma je opravdu příliš hluboká, anebo – což ještě častěji – fotíme něco, co se výrazněji „hýbe“.

Cenou za focení bez blesku totiž bývá delší expoziční čas, který nám může pohyb „rozmazat“. Příklad: jednou se mě kdosi ptal, jak má vyfotit večerní cyklojízdu v ulicích města. Že s bleskem jsou cyklisti hnusní a přesvícení, a bez blesku rozmazaní. Krutá pravda zní: žádná třetí cesta než tyto dvě neexistuje. Cyklisté se pohybují, expoziční čas bude při focení bez blesku vždy relativně dlouhý (i při vysokém ISO), tedy kola budou nepoužitelně mázlá. Tedy ano, zde se musíme smířit s „hnusně“ blesknutou fotkou  – focení je prostě často výběr menšího zla.

A samozřejmě, abychom zase blesky zcela neodsunuli do propadliště dějin – s dobrým externím bleskem (tj. tím, co přiděláváte na fotoaparát) se dají dělat zázraky. Můžete například – když zůstaneme na našem nevyfotitelném večírku – světlo rozptýlit odrazem o strop či stěnu, a lidé přece jen nebudou tak mrtvolně umělí… Ale vsadím se, že téměř vždy platí: bez blesku to v přítmí vždy dopadne lépe…