Jaké záludnosti na nás (a začínající fotografy zvlášť) číhají uvnitř fotoaparátů? Které čudlíky a funkce jsou pro nastavení fotoaparátu důležité, a které můžeme s klidem zapomenout? Přesně o tom je následující text, od fotografa, pro fotografy.
Tento článek navazuje (volně) na článek Jak začít fotografovat v 10 krocích. Pokud jste ho ještě neprozkoumali, možná tak učiňte – shrnuje a vysvětluje všechny opravdu životně důležité funkce, bez nichž se při nastavení foťáku neobejde. A jedna z jeho hlavních myšlenek zní: 90 procent čudlíků a funkcí pro nastavení fotoaparátu nikdy potřebovat nebudete, nebo je jednou za uherský rok – těch zbylých deset procent ovšem musíte umět i poslepu.
A na co dalšího se soustředit? Tento článek je svým způsobem shrnutím části mých kurzů fotografování, jsem tedy rád, že příště už budu všechny studenty odkazovat jen na web a o to více budeme fotit! (Jen žertuji, vážně…).
Chyták trochu je, že konkrétní jména i konkrétní funkce se často liší nejen značka od značky foťáku, ale samozřejmě také typ od typu – pokud budete tápat, je třeba „ponížit se“ a vyhledat manuál. Manuál, jak již víme, slouží pouze k jedné jediné věci: nalezení čudlíků či funkce, o kterých odjinud víme, že je máme hledat. Pro zjednodušení je tento návod sestaven pro dva běžné modely dvou nejběžnějších značek fotoaparátů, konkrétně pro Canon EOS 700D a Nikon D5300… Obecně se však hodí i pro mnoho jiných.
Nastavení fotoaparátu: Bez čeho nejde žít
Pro jistotu rychlá a stručná rekapitulace čudlíků ze zmíněného prvního dílu pro začínající fotografy, pokud jste ho již četli, klidně přeskočte.
Zvládněte nastavování citlivosti (ISO): bez chápání, co to je ISO, a jak se díky němu můžeme ubráni rozmazaným obrázkům, se prostě nedá fotit. Tedy prozkoumejte, kde se nastavuje.
Zapomeňte na plnou automatiku: největším foto-omylem na světě (sdílí ho cca 90 procent majitelů foťáků) je názor, že „dobrý foťák přece musí dokázat vše vyřešit za mě“. Nemusí, nedokáže. Jistý stupeň kontroly je vždy nezbytný, a zkrátka se navždy rozlučte se zeleným obdélníčkem či foťáčkem na otočném kolečku, tedy tzv. plnou automatikou.
Objevte kouzlo programu P: P je sice též automatika, ale dovoluje nám regulovat ISO, čímž se nám otvírají netušené možnosti.
Naučte se vnímat nebezpečné čudlíky korekce expozice a vyvážení bílé: Pokud „rozhasíte“ tyto dvě funkce, foťák prostě bude fotit špatně – tedy se naučte vnímat, že jsou na základních hodnotách. (No ale ta korekce expozice se navíc může i hodit).
Zapomeňte na „scénické režimy“: na skoro každém foťáku je spousta obrázků, které mohou vyvolat dojem, že režim pláž bude dobře fotit na pláži, noční focení pomůže v noci atp… Nepomůže. Prostě je nepoužívejte, nebo jen zcela minimálně.
Naučte se zamykat expozici: Nad foťákem je vždy třeba mít trochu kontroly, a žít se tedy nedá bez toho, aniž byste uměli bleskurychle foťák (např. v režimu P) oblbnout a přinutit ho fotit světleji, či tmavěji. K tomu se může hodit i tajuplné tlačítko AE-L případně hvězdička (u Canonů).
Už to všechno umíte? Výborně, tedy přestaňme s opakováním jedeme dál!
1. Kvalita snímku (Kvalita obrazu)? Největší!
Toto pravidlo je prosté a jednoduché: ač máte v nastavení mnoho různých možností, jak nastavit velikost/kvalitu výsledné fotografie ve formátu JPG, vždy užívejte tu největší – každý foťák nabízí mnoho různých variant, ale dle mého neexistuje jeden jediný důvod, proč nefotit na tu největší kvalitu (fotka bude mít například 6 MB) a přepnout na verzi menší (fotka bude mít třeba 2 MB). Úspora místa na kartě? Možná, ale kartu máte přece velkou, tak vždy nevylovit z foťáku tu největší kvalitu?
Co si zkusit: Zkuste něco vyfotit na menší rozměr. Na monitoru to bude vypadat stejně dobře, jako fotka ve kvalitě největší, že? Jenže, tím se nenechte mýlit: kvalita na monitoru nemusí být závratná, zato když pak necháte z oné menší verze vytisknout fotku, uvidíte, jak bude kvalita dramaticky menší. Zkrátka: držte se té největší!
Co hledat ve foťáku / v manuálu: Najděte, kde se nastavuje Kvalita snímku (Kvalita obrazu). U Canonů jde o řadu L (Large), M (Medium) a S (Small), zvolte L s „bachratým bříškem“, prostě to největší. U Nikonů je to trochu větší jazykolam. Řada fotografií v JPG se jmenuje Jemný, Normální, Základní. Tedy ano, Jemný je ten, co vás má zajímat.
Co si zkusit: Zde k experimentování není opravdu nic: prostě foťte na to největší.
2. Kvalita snímku II.: Kdy použít RAW?
Zkratka RAW občas novopečené fotografy zaskočí právě v již zmíněném menu „Kvalita snímku (Kvalita obrazu)“. Tedy v jedné větě: Raw je původní a nezkomprimovaný soubor pořízený naším foťákem v okamžiku zmáčknutí spoušti. Často se hodí si ho schovat a užít ho (například) pro trochu sofistikovanější úpravy fotek.
Jen pozor na rychlé ucpávání karty: zatímco obyčejný JPG (tedy ona zcela obyčejná fotka, kterou jste zvyklí lovit z karty obvykle) má například 5 MB, Raw (anglicky „surový“) bude mít třeba 15 MB – a navíc k jeho otevření zpravidla potřebujeme specializovaný software. Tento rozdíl ve velikosti nám zároveň pomůže vysvětlit, co je hlavním kouzlem Rawů: mají prostě více dat a pokud fotíme něco opravdu světelně složitého či zcela jedinečného, je škoda nenechat si „celý ten velký původní soubor“ – při úpravách se z něj dá vytáhnout opravdu mnohem víc.
Co hledat ve foťáku / v manuálu: Hledejte jen onu zkratku Raw – najdete ji někde poblíž nastavení velikosti JPG (viz výše). Fotit můžete jen do Raw, anebo do kombinace Raw + JPG, což je často praktičtější. JPG slouží pro rychlou orientaci, Raw je pak vlastně jakýmsi „digitálním negativem“, který si necháme pro další úpravy.
Co si zkusit: Až objevíte (mnohdy trochu nebezpečné) kouzlo úpravy fotografií, zkuste upravit tu samou fotku v JPG a poté ji „vyvolat“ z Raw. Uvidíte to podstatné: že v Raw je prostě opravdu více data a že s fotkou se dají provádět mnohem zásadnější psí kusy. Nicméně rychle dodejme to podstatné: pokud psí kusy nejsou potřeba, mnohdy není třeba ani Rawu – na fotku typu „dítě jde po lese“ zcela stačí JPG. Raw bych použil až ve chvíli, kdy by šlo o fotku „dítě jde po lese v mlžném oparu a s probleskujícím slunce“ – kde bude úprava asi nutná a navíc to opravdu může být krásná fotka a je škoda nenechat si „negativ“ – tedy co nejvíc dat.
3. Snímací režim – jeden snímek, nebo série?
Jsem vděčný, že jsem se přinutil napsat ten návod – dozvěděl jsem se totiž o existenci pojmu „Režim řízení“ (viz manuál Canonu 700D). Vsadím se, že maximálně 1 fotograf z milionu ví, co ten pojem znamená. U Nikonu D5300 už tomu v manuálu říkají trochu lépe: Snímací režim (ale pořád by skoro nikdo pravý význam netrefil).
Samozřejmě každý i jen mírně pokročilý fotograf toto nastavení dobře zná a umí použít: rozhoduje zkrátka o tom, zda fotíme po jednom obrázku, či zda foťák cvaká, dokud držíme spoušť (jen nikdo nezná ty podivné „oficiální názvy“).
Co hledat na foťáku: Hledejte v menu piktogramy znázorňující buď fotografování po jednotlivých snímcích (Položka „Jednotlivé snímky“), anebo Sériové (kontinuální snímání), občas se dělí ještě na sériové snímání pomalé a rychlé. A pro jistotu dodejme, že hned vedle též bývá samospoušť.
Co si zkusit: Tady to je vážně jednoduché – prostě si zkuste, co vám bude „sedět“ více pro běžné nastavení. Obvykle bych doporučil mít sériové snímání a prostě najít cit pro to, kdy je třeba spoušť pustit. U některých foťáků bývá nicméně spoušť tak citlivá, že se pak foťák snadno změní v neovladatelný kulomet. A pak bych volil prostě cvakání po jednom snímku.
4. Režimy měření expozice – jak foťák měří
Nastavení, o němž teď budeme mluvit, bývá předmětem mnoha otázek a palčivých dotazů „ k čemu tam jsou ty různé tečky v tom nastavení?!“ Pojďme to tedy rozmotat – chápat režimy měření je důležité a špatné nastavení může novopečené fotografy hodně pozlobit.
Pojďme na to systematicky: foťák, jak znám, musí v automatických režimech nějak rozhodnout, jaké hodnoty nastaví. Jinými slovy: musí si nějak změřit, „kolik je kde světla“ – tomu se říká měření expozice. No a v různých situacích se může hodit různý režim měření – prozkoumejte to raději na příkladech.
Co hledat na foťáku / v manuálu: Najděte v menu nastavení „takové ty různé tečky“ – a pozor, u různých výrobců se mohou tyto režimy jmenovat různě a chyták to je o to větší, že podobný symbol znamená u různých výrobců něco jiného – pojďme prozkoumat dvě klíčové varianty, z manuálů jsou pro vás vylovil, co o režimech píše Canon a Nikon.
Poměrové (maticové, celoplošné, zónové, anglicky evaluative, matrix atp): Bývá nastaveno u foťáků jako výchozí, a tak bych to doporučil to i ponechat, je totiž zdaleka nejuniverzálnější. Zjednodušeně řečeno: měřící systém se podívá na celou plochu toho, co je v zorném poli (na jeho různé zóny) a co nejlépe se snaží odhadnout, jak vše nastavit – usoudí-li, že je tam například postava proti příliš jasnému nebi, pokusí se to „nějak zařídit“ a vliv nebe třeba potlačit.
Bodové: Tohle je pravý opak poměrového – jak název napovídá, fotoaparát se „podívá“ pouze na relativně malý bod ve středu záběru a podle toho expozici stanoví.
Nu ano jsou i další režimy, viz obrázky, ale pojďme se tím teď nenechat úplně splést, obecně totiž platí, že je zkrátka potřeba si vše vyzkoušet a zhruba tušit, jak se právě váš foťák zachová v konkrétní situaci. Například poměrové měření mého Canon 5D mark iii se chová zcela jinak než u předchozích modelů. Tedy: nemá smysl to moc teoreticky rozebírat, spíš si s tím hrát.
Co si zkusit: Vyzkoušejte si klasický příklad na pochopení rozdílů v obou „krajních“ variantách. Nastavte Poměrové měření (Matrix u Nikonu) a vyfoťte třeba postavu proti jasně modrému nebi.
Postava bude trochu tmavší, ale celkově to nebude katastrofa – u dražších foťáků opravdu měření zvládne říci si „hm, ten svítící pruh, to bude asi nebe“, a odizolovat jeho vliv. Když nyní přepneme do bodového měření, situace se změní. Když onen bod zamíříme na obličej naší oběti, fotoaparát stanoví hodnoty přesně podle obličeje (a nebe nebude vůbec brát v potaz).
Pokud by ovšem onen bod padl na černé (či světlé) tričko fotografované „oběti“, vše dopadne opět špatně. V tom je prostě kouzlo i slabina bodového měření: při rychlém fotografování se často stane, že nám do toho bodu „vletí“ něco světlého či tmavého, a expozice dopadne bídně. Proto doporučuji: pro většinu situací vystačíte s poměrovým – jen si to pořádně odzkoušejte.
5. Zaostřovací režimy fotoaparátu – jak ostřit I.
Dobrá, v minulém bodu jsme zhruba pochopili „ony záhadné tečky“, pojďme prozkoumat další tečky, či spíš obdélníčky, které na vás svítí v hledáčku či na displeji a pomáhají našemu foťáku zaostřit. Přiznávám, zrovna v tomto bodu moje upřímná rad zní: výjimečně nahlédněte do manuálu – každý foťák to má trochu jinak a opravdu by byla škoda nepochopit, jak to funguje.
Tedy dobrá: fotografie musí být ostrá, a ostré je to, na čem (zpravidla) zabliká ostřící bod ve vašem autofokusu. Může tam být jeden, a může jich tam být víc (o tom o kousek dále). A mohou se chovat opravdu různě – a to nyní prozkoumáme.
Co hledat ve foťáku / v manuálu: U různých foťáku to může být hodně odlišné, ale u Canonů pátráme po místě, kde se přepínají možnosti (viz obrázek) ONE SHOT, AI FOCUS, AI SERVO, u Nikonů hledáme čudlíky označené AF-A, AF-S, AF-C.
Co si zkusit:
1. Statický objekt: Představte si nějakou obyčejnou scénu, typu: dítě stojí na louce. Namáčkneme spoušť do půlky a chceme, aby byla postava ostrá, tedy aby na ní zaostřil(y) bod či body. I kdyby se postava pohnula, pokud držíme prst v napůl domáčknuté poloze, bude zaostřeno stále do stejné vzdálenosti. Pro tuto (klíčovou) variantu potřebujeme (u Canonů) One-Shot AF (Jednosnímkové automatické zaostřování), u Nikonů pátráme po AF-S (Jednorázové zaostření).
2. Objekt v pohybu: A co když se nyní ta postav dá do pohybu, třeba na kole, a bude se blížit k vám? Neustále namačkávání z minulého bodu by nestačilo – a musíme tedy použít režim další, který při namáčknutí bude neustále přeostřovat na to, co uvidí: pokud se tedy k nám bude blížit onen cyklista, kdykoliv domáčkneme, bude ostrý – autofokus ho prostě bude sledovat. Pro tuto (zejména sportovní) variantu si nastavte (u Canonů) AI Servo AF (Inteligentní průběžné automatické zaostřování), u Nikonů AF-C (Kontinuální ostření).
Na toto ostření občas pozor: někdy si ho novopečení fotografové zapnou a jsou pološílení vzteky, že jim objektiv pořád přeostřuje.
3. Ani statický, ani v pohybu: Mezi oběma variantami existuje zajímavý mezistupeň: režim, který se (je-li objekt) v klidu chová jako při focení statického objektu (namáčkneme a objektiv drží), ale když se najednou třeba onen dosud klidný cyklista začne hýbat, objektiv se přepne do režimu průběžného (kontinuálního). Pro tuto variantu zvolte onen třetí čudlík: tedy AI Focus AF (Automatické přepínání režimu AF), resp. AF-A (Automatická volba) – u Nikonů.
6. Výběr ostřících bodů fotoaparátu – jak ostřit II.
Teď už tedy tušíme, že jak přinutit ony ostřící body dělat, co chceme ve dvou hlavních situacích. Ale kolik tam těch ostřících bodů vlastně má být? A je lepší mít jich více, či méně?
Pojďme to zjednodušit (a opět platí, že ideální je prozkoumat manuál).
Co hledat ve fotoaparátu / v manuálu: Najděte pasáže týkající se přepínání ostřících bodů, nejspíš vám z toho půjde hlava kolem, neboť tam patrně bud hodně různých variant. Ve skutečnosti je to relativně jednoduché. Najděte, kde se:
1. Přepíná počet ostřících bodů (zda je aktivní jen ten středový, či všechny – 9 či více).
2. Když vám svítí jeden, naučte se ho posouvat v zorném poli – obvykle nějakým kolečkem či jiným čudlíkem – cílem je, posunout ho tam, kde by měl být obrázek ostrý – tedy klidně i mimo střed.
3. Prozkoumejte automatické režimy výběru ostřících bodů – mohou mít mnoho různých názvů, ale tím se nenechte otrávit, prostě je najděte a zkuste trochu pochopit, jak fungují.
Co si zkusit: Teď to přijde – možná jste před nákupem zrcadlovky přečetli mnoho pochvalných recenzí na to, kolik skvělých ostřících bodů onen stroj má. Nicméně vězte, že klíčovou variantu ostření pro většinu situací je:
1. Jeden ostřící bod vprostřed – jinými slovy, vypněte všechny ty blikající body a naučte se prostě mít jeden jediný bod vprostřed. Získáte největší stupeň kontroly. Bleskurychle potřebujete zaostřit, tedy namáčknete, držíte, dotvoříte expozici (tedy klidně pohnete s fotoaparátem) a cvak – víte přesně, kde je snímek zaostřen. Případně je to samé pochopitelně možné zkusit v režimu AI SERVO (kontinuálního ostření) – vhodné to je pro situace typu „běží proti mně dítě“, „řítí se ke mně kamarád na kole“ – namáčkneme, oním bodem sledujeme blížící se dítě/kolo a dokud máme namáčknuto, objektiv bude neustále přeostřovat.
S oním jediným ostřícím bodem můžeme různě pohybovat, doprava, doleva, nahoru, dolů, ale pro běžné focení je to de facto zbytečné. Jednou jedinkrát mě účastník kurzu přesvědčit, že to má smysl: fotí totiž sýkorky a je pro něj lepší na ono ptáka popojet ostřícím bodem, protože pohyb objektivu a namáčknutí na střed by onu zvěř vyplašilo.
2. Více ostřících bodů v automatickém režimu
Toto je též hodně důležitá varianta, zejména tehdy, když budete fotit různé věci v pohybu, od dětí po koně a auta. Prostě prozkoumejte manuál a zjistěte, jakou kombinací nastavení ostřících bodů a zaostřovacích režimů je možné dosáhnout zachycení toho, když například někdo hraje fotbal, vše se rychle mění a přesto je třeba nějak rozumně zaostřit. Vypadá to poté tak, že v hledáčku nám pobíhá mnoho ostřících bodů, které automaticky rozhodují o tom, co bude ostré… Některé zrcadlovky, například Nikony, mají někdy v „továrním“ nastavení právě automatický režim. Skoro bych radit ho vypnout – když pak budete chtít vyfotit třeba dítě v lese, zblázníte se z toho (body se budou chytat stromů poblíž a dítě o pár metrů dál bude stále neostré – inu, zlatý jeden bod ve středu…).
Omlouvám se trochu za neurčitost, ale není v lidských silách popsat všechny ty podivuhodné názvy – každopádně zkuste, co udělá automatický výběr ostřících bodů v kombinaci s AI SERVO (kontinuálním ostřením)… Mohlo by to klapnout! A cíl je jasný: přimět fotoaparát, aby nějak zvládl vyfotit něco hodně pohyblivého a hodně chaotického.
7. Picture style (styl obrázku) – „pocit“ z fotografie
Funkci Picture style (styl obrázku) většina uživatelů ignoruje – což je trochu škoda. Jednou provždy je totiž po nákupu foťáku možné stanovit, jaký bude celkové „podání“ obrázku. U Canonu, například, bývá možné vybrat si z variant Standardní, Portrét, Krajina, Neutrální, Věrný, Černobílý. Případně je možné nastavit své vlastní kombinace hodnot Ostrost, Kontrast, Saturace, Tón barvy – tedy těch položek, jejichž různé nastavení charakterizuje ony přednastavené hodnoty. Styl „Krajina“ má například nastavené výraznější zelené a modré barvy, „Portrét“ se zase snaží zachovat co nejpřirozenější vzhled pleťových barev.
Co hledat na foťáku / v manuálu: Zkrátka objevte, kde se Picture style nastavuje – je to hračka.
Co vyzkoušet: Zkuste si prostě, jak budou vypadat různé scény s různým nastavením těchto hodnot – uvidíte, že rozdíly tam jsou (byť ne zase tak dramatické), a klidně vystačíte s obligátním nastavenín „Standardní“. Já, přiznávám, tam občas nechávám „Krajinu“.
Co naopak nezkoušejte, je podlehnutí stylu „Černobílý“. Jasně, fotku sice vyfotíte černobíle, asi se vám bude líbit (každé barevná fotka na světě bude vždy hezčí, když ji odeberete barvy, tedy pozor na to, je to trochu laciný efekt. A hlavně: černobílá fotka se vždy dělá až při úpravě v počítači, nikoliv přímo v kameře.
A ještě jedna poznámka: občas se stane, že novopečený majitel zrcadlovky nostalgicky vzpomíná na to, „jaké krásné barvy měly ty fotky z obyčejného kompaktu“ a stěžuje si „že ta zrcadlovka je trochu mdlá“. Inu, tak to prostě je – kompakty jsou často nastaveny tak, aby barvy naschvál přeháněly, zatímco zrcadlovky, marná sláva, chtějí být věrnější. Byť jim za to pak občas lidé nadávají.
8. Kompenzace zábleskové expozice
Kompenzace záblesková expozice zní poněkud vznosně – lepší je prostě říct: regulace toho, zda blesk svítí více nebo méně. Ve srovnání s mnoha jinými nastaveními na této stránce jde o věc opravdu jednoduchou: čas od času se nám zdá, že blesk to prostě „nezvládá“ – že by bylo dobré, aby „svítil“ trochu méně, či více… No a proto se hodí znát i toto „tlačítko“, které vlastně nepotřebuje žádné další vysvětlování.
Co hledat na foťáku / v manuálu: Hledejte (většinou) symbol +/- (známe již z kompenzace expozice, viz první díl), ale tentokrát je vedle ještě malý symbol blesku. Zpravidla musíme zmáčknout nějaký čudlík a točit kolečkem – nebo tak něco (přiznejme, nebudete to potřebovat moc často).
Co si zkusit: To je v tomto případě vcelku jednoduché – zkuste prostě vyfotit jeden obrázek (například postavu na prudkém slunci) s různými hodnotami korekce zábleskové expozice. Uvidíte, že zejména zjemněním „úderu“ blesku se toho opravdu dá udělat hodně…
9. Expoziční braketing (AEB nebo AE)
Blížíme se konci, tedy jedno důležité, leč přece jen trochu labužnické nastavení, a to expoziční bracketing. O co jde? O šikovnou věc: foťáku řekneme: Já teď cvaknu, a ty prosím udělej místo jedné fotky tři (či více) za sebou – a každou jinak naexponovanou. Jinými slovy, u tří fotek jednu tmavou, jednu normální a jednu světlou. A k čemu nám to je? Teoreticky se tak dá řešit rychlé snímání v nějakých světelně složitých podmínkách, kdy prostě chceme udělat tři různé obrázky, z nichž pak jeden vybereme… Přiznávám, nikdy jsem to nedělal a dělat nebudu.
A čemu to tedy je? Především k pořizování snímků pro tzv. HDR, tedy obrázky složené z tří (čí více) naexponovaných fotografií, díky nimž jsme najednou schopni otevřít nebývalé světy, například focení proti slunci atp. No a právě expoziční bracketing se nám k tomu opravdu hodí.
Co hledat na foťáku / v manuálu: U Canonu to je relativně jednoduché – musíte se dostat do „okénka“ v menu, kde je kompenzace expozice a právě ono AEB (Auto Exposure Bracketing). Pár kliky dosáhneme toho, že na spodním „žebříčku“ jsou místo čárky jedné čárky tří – čím vzdálenější, tím větší rozptyl budou mít. U Nikonů je potřeba hledat trochu jinak (zkratka bývá AE), není tam obvykle „žebříček“, ale přímo nastavení rozptylu expozicí (např. 0,7, 1, 2). Nebojte se, zní to složitěji, než to pak funguje.
Co si zkusit: Zkuste si zkrátka s tímto nastavením hrát – cílem je vyprodukovat tři různé fotky. O tom, jak funguje HDR, si můžete přečíst na jiném místě tohoto webu, třeba tady: HDR – Jiná realita. Podrobný popis najdete též na mém webu Fotoguru.cz v článku Co to je HDR.
10. Neznámé kolečko – dioptrická korekce
Kdo ho zná, nebude mi věřit, ale je to tak: za těch několik let kurzu fotografování Fotografem za jediný den mám svůj vlastní žebříček tlačítek, které jsou často rozhašena, aniž by kdokoliv tušil, jak otravné důsledky to má. Dvě z nich již znáte z prvního dílu (ano, jde o korekci expozice a vyvážení bílé), třetím je tzv. dioptrická korekce. To je takové to malé nenápadné kolečko hned vedle hledáčku, o němž 99 procent majitelů zrcadlovek neví.
A k čemu že je? Původní význam je tento: kdo má brýle, špatně se mu přes čočku hledí do hledáčku. Tedy si může nastavit (točením tímto kolečkem) optiku hledáčku na „své oko“ – prostě vše uvidí dobře i bez brýlí.
Problém ovšem je, že skoro každý alespoň jedno za život tímto kolečkem pohne, tedy opravdu nemalá část světových foťáků má rozostřené vidění… Chcete tedy kohokoliv ohromit, „opravte“ mu jeho vidění – je to krásné pocit, když majitel foťáku třeba po dvou letech vidí hledáčkem svět zase hezky ostře…A tím končí druhá desítka klíčových čudlíků… Třetí už nebude, žádné další důležité funkce neexistují (dobré, s mírnou nadsázkou řečeno…). Tedy dobré světlo!
Děkuji Vašemu projektu, hledal jsem nějakého koníčka a několik týdnů jsem pročítal Vaše stránky a díky tomu jsem se rozhodl, že se budu věnovat focení.. Děkuji za skvělé články a úžasné postřehy. Myslím, že se v brzké době uvidíme na Vašem fotokurzu. Děkuji Priesol
Dobrý den, no tak to opravdu moc rád slyším, že jsem Vám trochu pomohl! Tedy moc držím palce, je to koníček opravdu skvělý… JR
děkuji, konečně jsem spoustu věcí pochopil, super článek
Vážený pane .
Fotit jsem začal v době, kdy jste asi ještě nebyl na světě. Začal jsem stylem
Maruška na koupališti,já se samopalem přes manželka pod palmou, syn na koloběžce a končím vnučka s kytarou. Tedy žádné umění. Snad pár hezkých fotek. Za život jsem přečetl vše co o focení vyšlo. Vždy to byla kniha která si na něco hrála.
Teď jsem narazil na vaše stránky a musím říct že mě mile překvapily. Tolik zásadních informací a tak srozumitelně podaných na tak malém prostoru je unikátní. Mladí by se to měli naučit jako básničku a mají vystaráno. Navíc je to relevantní i pro zkušené při přechodu na digitál.
Málem se mi chce říct – kde jste byl když jsem začínal. 🙂
Tak mi nezbývá než poděkovat za zajímavé čtení, ušetřený čas při vysvětlování jak fotit potomkům a popřát hodně úspěchů.
Kempný
Vážený pane Kempný,
díky moc za krásný komentář, udělal mi velkou radost! Jsem rád, že ta má „moudra“ k něčemu jsou… A ano, jde mi právě o to, abych si pokud možno na nic nehrál… Tak díky a dobré světlo přeji! JR
Pan Kempný to napsal za mě. Fotím taky dlouho, fotky jsem už dělal Opemusem ato co jsem se naučil s digitálem za posledních 9 let jste mi napsal. Řeknu vám není to jednoduché a pro ty ale ne moc začátečníky je to velmi dobré. Znát čudlíky není ještě focení. Já bych doporočil koupit foťák laciný a potom budeli mě to bavit koukat po kvalitě. A určitě se z někým poradit. Já už nikomu nedoporučuji zrcadlovku, váha objektivů, drahé tělo, špinavý senzor . Kompakt Canon RX 10 24/200 je moje volba. Mám ho a mám taky Canon 7D a 70/200 IS. A teď hádejte co mam sebou když jdu do města. S pozdravem MK.
Zdravím,
tak ta dioptrická korekce je teda věc!Byla jsem přímo šokována co to udělalo s mými obrázky :-).Mám ještě jeden problém,můj Canon EOS 600D,dělá obrázky s jedovatou zelenou.Nevím si s tím rady,mohl by jste mi pomoci?Nastaveno mám převážně na zataženo.
Děkuji Lída.
Dobrý den, nu ano, ta korekce dokáže pozlobit…
Co se jedovaté zelené týče, takto na dálku je to těžké odhadnout… Nenapadá mě nic jiného, než právě špatně nastavené vyvážení bílé, klidně bych zkusit automatiku, ta to obvykle zvládá… Plus případně v „Picture control“ může být omylem nastavené něco divokého… Případně zkuste reset do továrního nastavení… JR
Dakujem za super článok. Konečne mám v niektorých veciach jasno. Takto by to malo biť vysvetlené aj v manuáloch. 🙂
Dobrý den, je mi hodně přes 60 let a fotím asi tak od 12 roků, první foťák Pionýr, pak Altisa, Flexater VII, ExaII, Canon FTb, pak kompakty, následně digifoťáky Minolta, různé Panasonic Lumix a teď jsem se zbláznil a pořídil si Nikon D7200 s bohatám příslušenstvím a zdá se mi, jako bych začínal znovu! Zděšen možnostmi jsem začal cítit potřebu vrátit se zpět k základům a tím myslím základní nastavení několika důležitých parametrů (automatika P nebo program A, jeden ostřící bod, atd., jak uvádíte) a hlavně věnovat se kompozici obrazu. Utvrdil jste mě v tom, že 90% čudlíků a nastavení je jen zrada, která je dobrý sluha (při správném nastavení), ale zlý pán (při snaze vše využít). Díky za to, cítím, že můj pocit jak s takovým „dělem“ jako je D7200 s několika objektivy, bleskem, atd. pracovat je umět zvolit a minimalizovat skutečně potřebné. Díky za to, Vaše rady by se měly tesat do kamene a každý začínající fotograf by je měl brát téměř jako dogma. Jinak se z toho zblázní a většinu snímků zkazí. Díky!!!!!!!
Moc díky za pochvalu!! JR
Dobrý den,
moc děkuji za to, že jste si dal práci s takto logickým a srozumitelným popsáním:) zrcadlovku jsem si nadělila před 5 lety k narozeninám jen tak pro hraní, hrozně mě to baví. Fotit jsem se naučila formou pokus omyl a když byl čas, tak se snažila něco vyčíst na internetu. Ovšem tam je často vše popsáno „turecky“. V tomto článku jsem se dozvěděla spoustu věcí, kterým jsem před tím moc nerozuměla. Děkuji, za to, že jste vše napsal pro nás nadšence a amatéry, jako profíkovi Vám to určitě dalo spoustu práce, ale MOC se vám to povedlo.
Moc děkuji za pochvalu! JR
No tedy! Já snad začnu vážně fotit (jinak než dosud, tj. styl reportér z Bobkového Listu). Takovou srozumitelnou, strukturovanou a přitom stručnou formou popsat esenci podstatných informací o fotografování svědčí o vaší profesionalitě. A to, že jste se o ni podělil se zmatenými adepty fotografování, o dobrém srdci. Muselo vám to dát strašnou práci a zabrat spoustu času. Můj dík a obdiv.
Dobrý den, díky za super lehkou a přehlednou „encyklopedii“, Váš článek mám uložený hned po google mapách a překladači:)))) Bezva, zrovna jste mě „dokopal“ se přihlásit konečně do kurzu a zjisti o svém foťáku více:))). Dobrá práce, děkuji a zdraví M.
Díky moc za pochvalu, tak to jsem rád, že jsem skoro tak důležitý, jako google! Tedy držím palce a přeji dobré světlo! JR
Dobrý den,
perfektní článek. A to nejen tento. Konečně někdo, kdo umí třeba i něco složitějšího, vysvětlit tak jednoduše. Mám ale jednu otázku k ostření. Používám jeden ostřicí (středový) bod, na Vaše doporučení a musím přiznat, že vše funguje tak jak má. Dostávám se však do prekérní situace, fotím-li dva lidi vedle sebe. Nezbývá mi tedy nic jiného, než zaostřit pouze jednoho a překomponovat. Jak vytvořit, aby byly obě osoby ostré? Clonou F8? Použít automatický výběr ostřících bodů a čekat, než se mi rozsvítí dva pomocné body (používám Canon 700D, takže mám 9 ostřících bodů) na obličeji dvou osob? Nebo použít manuální ostření a mám si tak nastudovat pojem „hyperfokální vzdálenost“? 🙂
Samozřejmě úplně nejlepší by bylo, kdyby vyšel článek o automatické/manuálním ostření a o hyperfokální vzdálenosti ve Vašem znění, protože bych to konečně pochopil 🙂
Díky.
Martine, zdravím Vás a díky za pochvalu! V oné Vámi zmiňované situaci záleží na tom, zda jdou oba fotografovaní ve stejné vzdálenosti od objektivu. Pokud ano, prostě „namáčknete“ na jednoho z nich oním středovým bodem a pak doladíte kompozici. Pokud jsou ve vzálenostech různých, při nižších clonách bude jeden rozmazaný, tedy je třeba, jak píšete, do toho ještě zakomponovat práci s hloubkou ostrosti a clonu zvednou tak, aby byli ostří pokud možno oba… Ne vždy to půjde a skoro vždy to bude ošklivé (bude ostré i okolí), tak jest třeba být trochu opatrný… Mějte se, JR
Dobrý den pane Rybáři,
rád bych ještě navázal na předchozí komentář. Stále mi není jasné „to ostření“ a Vy to umíte tak pěkně vysvětlit, tak se na Vás opět obracím. To co už jste mi psal, se mi snad už daří. Ale mám ještě jeden dotaz. Př. Budu u Brooklyn Bridge, večer, fotoaparát upevním na stativ, přede mnou pouze řeka. Kam mám ostřit? Hyperfokální vzdálenost použít nemohu, protože není co, co bych zaostřil, aby bylo ostré vše od jednoho metru dále (Fotím Canon 700D+Sigma 17-50). Nemám si s hyperfokální vzdáleností lámat hlavu, nastavit clonu f22, AF zaostřit na jeden z „baráků“ nebo mostu a bude to ok? 🙂 Stejně tak, když fotíte nějakou ulici města, kam ostříte? Ostříte manuálně? Možná to zbytečně hrotím a přitom je to určitě tak jednoduché… Děkuji moc za odpověď.
Martin
Martine, zdravím, no jo, tyhle věci dokáží zamotal lidem hlavu – ale, když už jste tu variantu navrhl, hehe, vážně to trochu moc hrotíte… Focení je vždy trochu kompromis a zkušenost s tím, co má a nemá cenu… Tedy jasně, teoreticky je možné i v noci nastavit clonu na 22, aby vše bylo ostré, ale čast pak bude muset být, plácnu, 20 vteřin, spíš víc, o ISO nemluvě, a bude to celé rozvlněné, stativ nestavit, protože při tak dlouhé času stačí i malý závan větru a ostrost bude ta tam… Tedy bych to, zvlášť s tímto v zásadě širokoúlým objektivem, moc neřešil a prostě ostřil na nekonečno, anebo někam do oněch dvou třetin (ale v praxi to nebude mít moc velký dopad)… Jiné to je ve dne, kdy už se nějaká ta ostrost hodí, a tam už má smysl si z pořádnou hloubkou (někdy) hrát… Jen zase pozor, když je zase vše moc ostré, obvykle to je pak placeté a tedy nudné… Tak držím palce JR
Výborný,tak jsem díky Vám zase postoupil o krůček dál.Děkuji Zdeněk
Díky za pochvalu! JR
Fakt skvelý článok, ako všetky Vaše postrehy o fotení. Nezvyknem písať a chváliť…, nič ma totiž po vyše 20.ciatich rokoch vpodstate aktívneho fotenia a točenia videa na akciách ako napr. svadby nedokáže až tak veľmi prakvapiť, ale na tieto Vaše články som sa rozhodol reagovať.
Fotím vyše 20.rokov aj na svadbách + zaoberám sa aj videom a všetkému čo tu popisujete vpodstate rozumiem, ale klobúk dole ako to viete jednoducho vysvetliť – ŽASNEM….
Na to máte fakt talent, lebo ja by som to takto nadokázal podať. A viem o čom hovorím – skúšal som to – je rozdiel niečo vedieť možno aj dlhoročnými skúsenosťami a nevedieť to podať jednoduchou formou ďalej, vy však viete oboje aj fotiť aj perfekte vysvetliť – hlavne v jednoduchosti je vaše umenie !!!
Vy ani netušíte ako mnohých ľudí týmito Vašími článkami nakopnete k fotografovaniu.
Hlavne nie ste skúpy podať ďalej, doslova zábavnou formou vaše triky a skúsenosti, čo dnes mnohý nevedia, alebo nechcú podať ďalej a ak, tak len za peniaze.
To čo si mnohý ľudia pri čítaní Vašich článkov neuvedomujú, je že takéto rozbory a poučné články stoja strašne veľa vášho súkromného času, a umenia podať to jednoduchou formou a ZADARMO !!! Na nič sa nehrate a preto sa hlboko skláňam pred Vami – vidno že fotením ŽIJETE !!!
Ste pán LEKTOR……a dobrý človek, prajem Vám v živote len to najlepšie – nech sa Vám darí….a už teraz sa teším na Vaše ďalšie postrehy a články.
Dobré svetlo !!!
Roman
Romane, moc a moc díky za fantastický komentář a pochvalu – a samozřejmě si ji vážím o to víc, že se v tomhle krásném oboru vyznáte… Díky díky! A máte pravdu: ono mě to opravdu hodně baví, tedy rád o tom všem píšu… A rozhodně patřím k těch, kteří si myslí, že informace je třeba co nejvíc sdílet… A funguje to velmi dobře a nesmírně si vážím toho, že mi právě lidé jako Vy to umožňují dělat… Tedy ještě jednou moc díky a držím palce focením! JR
Dobrý den p.Rybář,
ráda bych Vám poděkovala za srozumitelné vysvětlení základů focení i výběru fotoaparátu.
3 roky fotím UW foto, ráda mám makro a portréty, stále se učím a nyní bych ráda fotila i více i na „suchu“, když nebudu zrovna pod vodou. Věčný boj s barvou a světlem :-). Teď jsem zase o krůček dál.
Ještě jednou díky.
Zdraví Vás
Ilona Johanisová, Most.
Děkuji moc za pochvalu! JR
Velmi srozumitelné.Hodně věcí jsem pochopil.Díky.
Díky! JR
Živím se prodejem šitých věcí přes internet, tudíž fotky prodávají mé zboží. Konečně mám foťák, kdy fialová je fialová a tyrkysová ( pro muže- to je taková zelenomodrá 🙂 ) je tyrkysová a obal na knížku je obdélník a ne beztvarý útvar.
Nyní už dokonce budu vědět vše ostatní, díky Vašim článkům, děkuji moc. Provizi z prodeje Vám zatím nebudu posílat, ale i tak moc děkuji za všechny rady a těším se na další. Zajímá mne focení detailů, kabelky, sukně a podobně. Tak jak začnete o tomto tématu, budu jedno ucho :), jako první věc k foťáku jsem si ušila kapsičku na krytku objektivu, kterou jsem pořád někde hledala. A připevnila na popruh, takže je pořád po ruce, divím se, že na toto výrobce Canonu třeba nemyslí. Přeji krásný den, Miluše.
Pane Rybáři, dlouho jsme si lámali hlavu, proč obraz viděný hledáčkem není ostrý…podezírali jsme fotoaparát z nějaké vady:)) až když jsem si přečetla Váš článek napadla nás dioprtická korekce…sláva:)) moc děkujeme
Ano ano, to je jeden z nejnebezpečnějších čudlíků na foťáku, tak jsem rád, že jste zachráněni!
JR
Zdravím pane Rybáři,
je to super když někdo takto umí nám obyčejným lidem vysvětlit jednoduše tak složité věci.
Já jsem se díky Vašim článkům konečně dokopala pořídit si zrcadlovku. Bála jsem se že si s ní nebudu umět poradit.
Už se nebojím a moc Děkuji. Hned jak mi přistane v rukách tak sem přijdu pro radu. Zatím dobré světlo a hezký den. Jitka
Děkuji moc za pochvalu a držím palce s novým strojem! JR
Fotografujem už 39 rokov a som učiteľ, takže viem oceniť výber 10 krokov aj spôsob výkladu 🙂
Čo sa mi zdá zaujímavé, že v čase zrkadloviek Praktica VLC3 a objektívov Pancolar/Flektogon bol každý obrázok na filme ostrý ako žiletka. Dnes musíte najprv vymeniť základný plastový set objektív za neskutočne drahé L-kové sklo a možno sa tej ostrosti priblížite. Firmy zabudli vyrábať objektívy?
Jozefe, děkuji Vám moc za pochvalu… A ano, ve fotografování se často dějí zvláštní věci, na jednu stranu je pokrok fantastický (nikdy v historii nebylo tak snadné a laciné mít výborný stroj), na stranu druhou nikdy v historii nebylo tak malé ponětí o tom, jak vlastně foťák fotí (např. cca 90 % majitelů zrcadlovek netuší, co to je ISO)… Nu a ano, doostřování v tom dnešním softwarovém pojetí vlastně nebylo – vše zvládl objektiv a film/diák… Mějte se a ještě jednou díky!
Objektivy jsou stále lepší a lepší (zkoušel jsem je, i ty zmíněné), akorát dneska se na fotky díváme mnohem silnějším drobnohledem. 🙂
Mě se vždycky hrozně líbí, že lidi, co danou věc pochopili ji umí vysvětlit i jinak jak opakováním vět ze zdrojů, ze kterých čerpali. Když do toho navíc zapojí humor a odlehčí to, pak vyjde čtivé a poučné dílo jako je toto.
A já bych ho ještě malinko zjednodušil. Pokud má foťák tu možnost fotit do RAWu, úplně zapomeňte na jpeg. Pak můžete navíc vyškrtnout vyvážení bílé z nebezpečných tlačítek a vypustit celý odstavec 7. Navíc v každém RAWu je i celý jpeg.
Děkuji děkuji!
JR
Děkuji za vysvětlení, ale mohl by jste se taky zmínit trochu o značce Olympus.Díky Jarda
Dobrý den – ono dílčích rozdílů je nekonečně, ale zároveň všechny foťáky mají ta hlavní nastavení více méně stejná či podobná… JR
Dobry den, hezky navod a zcela uzitecny. Potreboval bych prenastavit pojmenovavani fotek, da se nejak nastavit, zatim jsem nenasel. Canon 600D nabizi pouze IMGxxx Dekuji s pozdravem Jiri
Dobrý den, to, obávám se, nejde – tedy přinejmenším jsem se s tím nesetkal, názvy fotek je třeba/možno měnit při zpracování/třídění, třeba v Lightroomu nebo Zoneru… Držím palce, JR
Vazeny p.Rybar,
dekuji Vam za Vase mile privitani do Vasi tridy zacku foceni.
Na Vase stranky jsem se dostala nahodne a nelituji,budu pilnou studentkou.
I pres to, ze fotim vic jak sedesatpet let, vidim, ze vlastne nic neumim a o to vic jsem rada, ze jsem nasla Vase stranky a mohu se ucit abych nezamrzla v minulem stoleti. Dekuji.
Vlastne jsem Vas puvodne chtela pozadat o radu, jaky fotak si poridit.Sice mam jiz sedm krizku na hrbete, ale az ted zbyva cas na meho konicka- cestovat a fotit.Doufam a planuji si..
Nebudu vypisovat jake aparaty mi prosly rukama a jake fotecky vznikaly,to vzdy zalezelo na momente vnitrniho videni.Svuj posledni fotak jsem nechala vnouckovi a jelikoz nevim, jaky cas je mi jeste vymeren,chci si splnit sen mit konecne kvalitni aparat.
Smela bych si Vas dovolit pozadat alespon o nasmerovani jak a nac se zamerit abych jiz nemusela tahat brasnu s objektivy a…
Dekuji jeste jednou a budu se snazit byt pozornou zackou. Dekuji.
Milena
Dobrý den, díky za pochvalu! Jasně, ono to není snadné něco rozumného vybrat – k nasměrování mám sérii článků na mém druhém webu Fotoguru.cz, tu je link….http://www.fotoguru.cz/jak-vybrat-fotoaparat/
Tedy držím palce!
JR
Nejlepší stránky. Zaplatila jsem si kurz (…). Pan vyučující si 4 hodiny vylepšoval jen svoje ego na svých fotkách krajiny a vlasntě jsem vůbec nic nepochopila.
Po pročítání Vašich stránek už se mi konečně povedla vyfotit nádherná ostrá momentka s rozmazaným pozadím bez automatiky. A začínám pomalu chápat co vlastně zrcadlovka umí vykouzlit za krásu. Jako dárek si budu přát Váš fotokurz 🙂
Děkuji a těším se na další články .
Jana
Jano, moc děkuji za pochvalu a blohopřeju k prvním fotkám, to jsem rád, že Vám má „moudra“ k něčemu jsou! A držím palce… (Jméno oné instituce, kde jste byla na kurzu, jsem „zcenzuroval“, protože se ke konkurenci snažím chovat hezky – tak snad mi to odpustíte, ale děkuji za info!) JR
Dobrý den.
Usmálo se na mne štěstí,když jsem narazila na Vaše stránky.Jsem chovatelka koček a když jsem si pořizovala svou první, řekla mi chovatelka ať si pořídím zrcadlovku, jinak koťata pořádně nevyfotím 🙂
Samozřejmě jsem si celou dobu myslela, že režimy fotoaparátu udělají vše za mne 🙂 Když jsem, ale viděla, že kamarád s lepším telefonem má fotky hezčí než já 🙂 vedlo mne to k zamyšlení 🙂 No a právě to byla ta chvíle , kdy jsem narazila na Vaše stránky. Do budoucna jsem určitě rozhodnutá si našetřit na Váš kurz, ale zatím se alespoň seznamuji se svým fotoaparátem 🙂 Díky moc, že nám tady pomáháte. Vidím, že se mám co učit 🙂 protože fotit koťata je horší než fotit děti 🙂 Jarka
Děkuji moc za pochvalu! No a ano, kočky, to je tedy často opravdu velký chyták… Tak držím palce! JR
Moc dekuji za rady,moc te mi pomohl pochopit ten dabluv stroj jmenem zrcadlovka.
Děkuji moc za pochvalu a držím palce, ať ďáblův stroj slouží!
h
Dobrý den. Mohu poprosit o radu? Už jsem u nového foťáku Nikon D3300 vyzkoušel snad všechny kombinace clony, času, ohniskové vzdálenosti, ISO. Fotka výrobku ale mění pouze světlost, ale barevnost zůstává posunuta. Nemohu výrobek zkrátka vyfotit tak, aby fotka měla jeho skutečnou barvu. Fotím se 3 zábleskovými světly, jejich nastavení jsem měnil také různě a marně. Existuje u foťáku možnost nějak nastavit jeho barevné podání? A jak vůbec mohu nastavit expozici, když pomocná světla dávají jiné hodnoty, než následující záblesk?
Dobrý den, tohle je obecně velký, a do jisté míry neřešitelný problém… Protože dostat přes fotku a následně web k lidem opravdu přesnou informaci o barvě čehokoliv je vlastně nemožné – i proto, že každý klientův monitor bude barvy podávat trochu jinak. Na Vaší straně je možné zkusit barvy nějak kalibrovat pomocí kalibračních destiček a zkusit lapit více méně rozumné vyvážení bílé i podobu ostatních barev. (Vyfotí se s produktem, pak podle toho upraví všechny fotky např. v Lightroomu)… Navíc je třeba opravdu dobře vše nasvítit… Tedy si nezapomeňte, že neexistuje na světě těžší obor než je focení produktů… JR
Děkuji za odpověď. Mě by tedy stačilo, kdyby se barva dobře zobrazovala na mém kalibrovaném monitoru. Fotograf, který výrobky fotil u nás dosud, měl s Canonem při stejném nastavení barvy v pořádku. Může to tedy znamenat, že se Nikon D3300 nebo používaný objektiv na toto focení nehodí? A problém hledat spíš ve foťáku nebo v objektivu?
Foťákem to určitě nebude, Nikon má trochu jiné barevné podání než Canon, ale rozhodně ne tak, aby barvy byly falešné… Přiznávám, že tohle je kombinace tří poměrně hodně specializovaných a nárožných oborů (produktové focení, produktové svícení, barevné kalibrace), které moc neumím, tak se skoro bojí měco „moudrého“ říct, abych Vás nějak nepopletl… Opravdu možná zkuste tu kalibrační destičku a dle ní poté přesně nastavit barevné podání… JR
Dobrá, budu zkoušet. Děkuji za informace a čas.
Dobrý den, pane Rybář.
I když jsem pokročilý fotograf,( také jsem začínal asi ve 12cti letech ) a fotografie mě drží i po 70sáti letech, stále pročítám články s fotografickou tematikou,a snažím se v této oblasti stále něco vylepšovat. A vaše rady jsou opravdu k nezaplacení, Jednotlivé úkony a není jich málo, popisujete opravdu srozumitelně. Měl jsem spoustu ročníků časopisu FOTOGRAFIE a knih, ze kterých jsem čerpal vědomosti v době mého mládí. Díky za vaše články, které mě pomáhají zvládnout a osvojit si další možnosti při fotografování. Z fotoaparátů používám kompakty: Panasonic TZ 30 a SONY, DSC-HX 300. Díky za to, jak se věnujete čtenářům, začínajícím i pokročilým fotografům a přeji vám hodně zdaru a osobních úspěchů v osobním i pracovním životě.
Ještě jednou zdravím a všem dobré světlo při fotografování.
Kroupa Bohumil
Děkuji moc za pochvalu a držím palce! JR
Dobry den, mam dotaz ohledne nastaveni samospouste, adl, hdr.. Nastavim si napr. samospoust 2vteriny, vyfotim a nastaveni se vrati. Chtel bych fotit porad se samospousti ale stale se mi nastavení vraci a musím po každé fotce prenastavovat. Mam nikon d5200. Mockrat dekuji za odpoved 🙂
Dobrý den, to se omlouvám, to takto na dálku neumím poznat – ale mělo by to jít, samospoušť se obvykle nastavuje jako jedna z funkcí, která se dají nastavit i natrvalo, pokud pro to je nějaký důvod. V manuálu by to mělo být snesitelně popsané… JR
Když mi vyskočil odkaz, na vaše stránky s možností fotokurzu , tak jsem si říkal, další zlatokop …. VELKÝ OMYL !!! Takový jednoduchý a přes to výstižný a naučný výklad, jsem ještě nezažil. Během 10 – 15 minut jsem pochopil základy pokročilého nastavení . Bude-li příležitost , rád se do vašeho kurzu přihlásím , zatím budu sledovat vaše bezplatné rady a postřehy . Děkuji a přeji mnoho úspěchů !!! Josef Kofr
Dobrý den, díky moc za pochvalu! A držím palce s focením… JR
Dobrý den.Vynikající článek.Četl jsem ho dvakrát.Já fotím už od svých 10 let,můj první foták-sovětská Směna.Vývojka,ustalovač,temná komora,červené světlo.K dostání byly filmy převážně filmy FOMA,a to DIN-iso 100.Filmy s citlivostí iso 200 se používaly málo a kdo fotil na 400stovku byl už notně podezřelý-velká zrnitost.Nyní mám svou první zrcadl.a iso až 51000 mě vyděsilo.Návod k tomuto Pentax K-50 má přes 300 stran,po ofocení je to celý velký šanon!Je mi vcelku vše jasné a je dobré se s fotakem nějakou dobu hrát a potom do něj v nouzi nakouknout.Ne naopak.Co mě ale není úplně jasné.Mám pevnou 50ku,fotím hodně portréty.Jak je to s tím kontrastem AF?Přesněji detekce obličeje.Ten čtvereček uprostřed obličeje zaostřuje jinak než bod?A pokud použiju -čtvereček-tak je třeba si v aktivním AF rožnout blikající bodíky?Ještě jednou moc dík za článek.
Petře, děkuji moc za pochvalu a zajímavý komentář! Je se moc omlouvám, v tomhle poradit neumím – já tenhle Pentax v ruce neměl a právě nastavení systému ostření je jediná situace, kdy obvykle nezbývá nic jiného, než se „ponížit“ a opravdu zkoumat manuál. Jen tak se dá pochopit, jak přátelé v Japonsku co mysleli… Obecně platí, že je dobré většinu věcí povypínat a u více méně statických cílů nechat je jeden ostřící bod a dle toho vše řídit… JR
Dobry den, mam nikon D3000 a nevim jak udelat tovarni nastaveni.:-( Umel by jste mi poradit prosim? Tim ze je fotak v AJ tak to nemuzu za boha najit. Tak dlouho jsem se hrabala v tom fotaku az jsem ho dala do silenyho stavu a potrebuju to vrstit zpet.:) Moc dekuji za ochotu, Janca.
Dobrý den, díval jsem se do manuálu online, a mělo by to být v:
– Menu / Shooting menu / Reset Shooting Options… YES…
JR
Dobrý den pane Rybáři, asi před měsícem jsem si koupil Canon 760 D s tím, že se naučím fotit a budu fotit hlavně své děti, aby měly něco co je v budoucnu přiměje si vzpomenout na dětství. To jsem si také poprvé přečetl oba Vaše články, v deseti krocích pro novice i tento, a můžu říci, že v průběhu měsíce už jsem jej četl dnes potřetí a s úspěchem jsem se do tématu dostal. Fotky už fotím na čistý manuální režim. Za napsání článku Vám tleskám a děkuji!!! A všem nováčkům bych doporučil: číst a fotit a celé nastavení foťáku zkusit poměnit a znovu fotit a číst a celé nastavení si opravit… a fotit! Takhle se to dá vše velice dobře naučit. S pozdravem Zdeněk Chorý
Vážený pane Chorý,
děkuji moc za pochvalu, to jsem rád, že článek pomohl! Tak držím palce s focením a dobré světlo přeji… JR
Dobrý den, na Vánoce jsem dostala novy foťák a po letech si osvěžuji zapomenuté a učím se novému. Naštěstí jsem narazila na Vaše stránky, kde jsou opravdu ty nejdůležitější informace podané tou nejstravitelnější formou, na jakou jsem zatím narazila. Děkuji 🙂
Jediné, co bych ještě uvítala, by byl článek na téma Jak fotit hyperaktivní dítě při nedostatečném osvětlení 😉 Mám doma 3leťáka, který sebou neustále šije a prostě není možné ho při rodiných oslavách a podobných akcích vyfotit, aniž by měl některou část těla rozmazanou. Při vysokém ISO se mi fotky nelíbí.
Dobrý den, díky moc za pochvalu… Nu a divoké dítě v blbém světle je v zásadě neřešitelný oříšek, jasně, ono ISO je nejrozumnější možná cesta, jeho zvýšení znamená, že můžete zkusit dítě zbrzdit kratším časem. Ale má to své limity… Možnost je i blesk, ale to pak dopadne taktéž blbě… Tedy moc nepomůžu, ale prostě si říkejte, že to vlastně stejně nejde, a o to více foťte třeba v hezkém počasí… JR
Dekuji za odpoved. Uprimne, byl to spis vtip, takze jsem odpoved necekala. Ale je to prijemny si precist, ze je to vlastne technicky nemozne a ze za to nemuzu ja 🙂
Hodne strsti a uspechu do noveho roku!
Dobrý deň. Mám taký menší problém. Som viacmenej novopečeným vlastníkom nového Nikonu D3300 a problém je v tom, že sa mi fotky zdajú akési neostré a nevýrazné. Foták má 24Mpx a fotím do kvality „Normál“ Po prečítaní vašich riadkov som si ale uvedomil, že skúsim využiť voľbu JPG – „jemný“tak ako píšete a uvidím, či to bude mať nejaký vplyv. Len tak ako perličku uvádzam, že som mal v ruke aj lacnejšie kompakty a fotky z nich sa mi zdali v priameu úmere s D3300, čo ma trošku zaráža, pretože som bol v tom, že zrkadlovka by mala hrať jednoznačne prím, aj keď to ešte nie je ani polo – profi trieda. Možno je to iba fakt, že ešte neviem naplno využívať svoj aparát a v tom je celý môj problém. Tak isto som si všimol, že pred pár rokmi, som v akomkoľvek obrázkovom prehliadači otvoril fotku na celú obrazovku a to aj fotenú z foťákom, ktorý má menší počet megapixlov. Teraz sa mi fotka z D3300 vyobrazí do dvoch tretín celkovej plochy monitoru a ja som v domienke, že mám možno zle nadstavenú a zadanú práve tú voľbu pre kvalitu snímok. Ešte raz veľmi pekne ďakujem za každú vašu cennú radu.
Dobrý den, já bych se toho příliš nebál, skoro bych si tipl, že jen ještě neumíte využít potenciál toho foťáku naplno… Nastavení kvality záznamu fotky skoro nic, nebo spíš vůbec nic nepřinese, je to spíše kosmetická věc… Ale: ano, je docela běžné, že lidé mají dojem, že ty fotky ze zrcadlovek jsou nějaké nijaké ve srovnání s kompaktem nebo i mobilem – je to tím, že kompakty prostě hrají na první signální a různě výsledky dobarvují atp… Zatímco zrcadlovka se snaží být věrnější…Můžete zkusit nastavit tzv. Picture Style na něco výraznějšího, třeba režim Krajina/Landscape, trochu to zvýrazní barvy…Zdravím, JR
Pane Rybář děkuji za vaše informace našel jsem ve fotáku spousta věcí díky vašim informacim!!! Ještě jednou moc dík at se vám daří!!! Jaroslav Strejc.
Díky díky, to jsem rád, že to funguje! JR
Tak nevím jestli RAW je surový, nebo syrový. Žil jsem 35 let v češtině a 35 v angličtině a RAW mě hlavně připomíná syrový steak (raw-rare-medium-well). Je to něco bez úpravy, tak jak to řezník ukrojil, bez vaření nebo co vylezlo z RGB kanálů ze sensoru, bez úprav a komprese. Ale souhlasím že syrový obrázek zní česky dost blbě, ještě hůř než surový. 😉
Dobrý den, díky za komentář! No jo, to máte pravdu, že tohle slůvko je opravdu hodně záludné! JR
Dobrý den, velice zajimavý článek,který pomohl,poznat různé nazvy a podobně,funkce,.. ale nesouhlasím,kde autor sdělil,že automatika je k ničemu,není,záleží opravdu na fotoaparátu,který fotí dobře na automatiku, někdy i ultrazoomy jsou lepší,než levné zrcadlovky,mám kolegy, strašně se vychvalovali fotkami,že mají nikony.. atak dál, jednou přišli na návštěvu a viděli fotky na A3,nebo plátně velikosti 60×40, hned mi řekli, no vidím,že sis koupil zrdcadlo, to je ted dobrá fotka,skvělá…já na to, joo,to je foceno na kompaktu olympusu c500, zhruba za 1000kč,…někdy to nepozná ani profík,když nebude mít info v pc o fotce…
Dobrý den, rád vysvětlím: ano, jasně, v mnoha případech i plná automatika vše nějak zvládne (například za slunného dne), to je pravda. Ale automatika (tedy plná automatika, nikoliv P) je opravdu k ničemu v horších světelných podmínkách, kdy nemá šanci tušit, co fotím, zda věc statickou nebo rozpohybovanou, a ve většině složitějších případů to dopadne špatně, nebo prostě hůř než by mohlo.
Jinými slovy: je jedno, jaký používáte režim (krom plné automatiky), podstatné je, abyste vždy tušil, jaké hodnoty ISO, času a clony tam máte… (Což jde činil manuálně, ale klidně i v režimu P regulacího ISO)… Zdravím, JR
Dobrý den,
chci se zeptat na následující: středový ostřící bod (a následné překomponování záběru) je určitě nejrychlejší, protože než se člověk docvaká na požadovaný bod někde na okraji , je kolikrát po situaci. Není ale problém se změnou roviny ostrosti, zvlášť při nízkých clonách v horších světelných podmínkách?
Dobrý den, samozřejmě, striktně vzato tahle metoda není úplně nejpřesnější – ale pokud zkusíte v praxi, ve většině případů vše dopadne dobře…JR
Dobrý deň, kúpila som si fotoaparát canon 1300D, ale počúvama čítam na tento
fotoaparát stále negatívne ohlasy, tak premýšľam, či som naozaj tak zle kúpila ?
Chcela by som vedieť Váš názor na tento fotoaparát a či je možné týmto fotoaparátom
odfotiť kvalitné snímky mesiaca, s krátermi a tak, proste s peknou fotkou…som začiatočník,
tak sa so všetkým len zoznamujem…mám ho len pár dní…ak mi môžete dať pár rád na pekné ostré fotky, možno aj toho mesiaca…ďakujem
Dobrý den, ne, za ty peníze to je v zásadě velmi slušný foťák, byť já ho též spíš lidem rozmlouvám v prospěch něčeho mírně pokročilejšího… tu je moje recenze… https://www.fotoguru.cz/canon-eos-1300d-recenze/
No, krátery na měsíci by tím asi vyfotit šly, ale musela byste přikoupit nějaký objektiv, ideálně za pár tisíc eur, je to foťák spíš na rodinné focení… Zdravím, JR
Mesiac sa dobre fotografuje so zrkadlovým objektívom Samyang 500mm f8. Ja som taký objektív kúpil pre rokom pre Nikon. Dostať aj pre Canon. Stál okolo 120 Eur. Fotografuje sa s manuálnom režime, expozičný čas okolo 120, treba to vyskúšať. Najhoršie je manuálne ostrenie, ostril som s lupou s trojnásobným zväčšením. Musí byť dobrý statív. Exponovať treba buď samospúšťom (nastaviť na 2 sekundy) alebo ešte lepšie káblovým spúšťom, treba však mať na to v aparáte konektor. Na YouTube sú príspevky o fotografovaní so zrkadlovými objektívmi Samyang.
Ďakujem Vám za odpoveď…mám ešte poslednú otázočku,
kúpila som si teleobjektív 75 – 300mm šlo by s tým
aspoň trošku slušne odfotiť ten mesiac ? Ďakujem
Neumím to úplně slíbit, ale jakýs takýs výsledek by být mohl – ale Měsíc bude pořád hodně daleko, budete muset fotit v manuálním řežimu (a umět alespoň základní nastavení) a pak fotku oříznout… JR
Ďakujem Vám za odpoveď, snáď sa mi podarí niekedy zvládnuť aj
to správne manuálne nastavenie pre fotenie mesiaca a dokážem si s tým poradiť 🙂
nemusí byť profi fotka, aj tak poteší ak sa podarí 🙂 ďakujem…..Zuzi.
Na článek jsem narazil náhodou a s chutí jsem si ho přečetl. Dovolil bych si nesouhlasit s Vaší nechutí fotit do RAWu. Já ho mám zapnutý pořád a není problém. Někde jsem četl že fotka se nejlépe zkazí tím že ji cvaknete do JPG a je to pravda. Vzhledem k velikosti karet nepovažuji 20MB na fotku za nijak tragickou velikost a navíc v Photoshopu se RAWy hromadně upravují mnohem lépe, s menšími nároky na počítač (zkuste si načíst najednou 200 RAWů nebo JPGů) a hlavně rychleji než JPGy – a navíc bez jakékoli ztráty kvality. Jako příjemný bonus fotografování do RAWu je že vůbec neřeším nastavení vyvážení bílé, nějaký režimy barev a podobně.
Stando, zdravím Vás, jasně, to je určitě platný názor, kterému nelze nic vyčíst. Já jen říká, že jsou situace, kdy to je relativně objektivě zcela zbytečné: pokud po tisící budete fotit fotku typu „dcerka jede na kole hezky nasvícenou loukou“, nemá to dle mého moc smysl, protože a. fotku uděláte/vytisknete zcela stejně kvalitní jako z rawu, absolutně žádný rozdíl nepoznáte b. upravovat nic moc nemusíte, tedy tato výhoda zde padá c. nemusíte každý měsíc kupovat nové záložní disky… Ale jak říkám, je to opravdu na každém… Mějte se! JR
Zdravím
Díky za reakci. Já jsem spíš zvyklý fotit jako když jsem měl aparát na kinofilm, takže i když se mi na kartu vejde tisíc fotek tak každý záběr docela zvažuju. Když vidím jak někdo střílí nesmyslně x fotek jednoho tématu – nechtěl bych se v tom potom přebírat. A při probírání v počítači ještě minimálně 50% fotek mažu kvůli tomu že jsou podobné a stejné. Vím jak je to únavné když hostitel ukazuje 856 fotek z dovolené (((naše holčička s červeným kbelíčkem u moře které je nakloněno doleva, naše holčička s modrým kbelíčkem u moře které je jakžtakž rovně, ale s přepálenou oblohou….))) a návštěva se musí tvářit že ji to zajímá 🙂 Takže pokud udělám 400 fotek za týden dovolené, z nich vyberu 200 kterým se budu víc věnovat na úpravy, z nich vyberu dalších cca 60 – 80 co budu ukazovat známým a nechám si od nich RAWy. jinak mažu a mažu- Mějte se a dobré světlo Standa
Dobrý den,jsem úplná začátečnice a také ne nejmladší.Přečetla jsem spoustu komentářů k focení, mám Canon 200D,zúčastnila i kurzů,ale Váš komentář mi dal nejvíce.Je jasný,srozumitelný a děkuji za Vaše rady.I přes můj věk jsem dost věci pochopila.
Děkuji děkuji a držím palce!
JR
Super článek, je to prostě jenom o tom nebýt líný a přečíst si to, i když je to dlouhé a složité, také se mi to nechtělo číst, ale nakonec jsem se donutila a moc mi to pomohlo, super 🙂
nejde mi fotit přes hledáček..když zmáčknu spoušť, objeví se tma a já to musím zmáčknou znovu, aby to vyfotilo..to je v pořádku? jak se to nastaví? fzimavseznam.cz
Fotka na dvakrát… to vypadá na nastavení „přizvednutí zrcátka“. Používá se pro stativ, aby pohyb zrcátka ne rozkmital tělo.
Podle typu foťáku hledat něco jako „mirror UP“. Třeba u Nikon D300 je to volba na levém horním kolečku, tam, kde se volí focení jednotlivě, „dávkově“, ….
Dobrý den, mám prosbu – nemohl by jste mi poradit jak mám nastavit ve fotoaparátu rovinu obrazu? Mám na mysli takovou tu vodováhu, fotím krátce a povedlo se mi pouze si zobrazit mřížku, hledám pořád rady na you-tube a nic. Fotím krajinky a pak bojuji se šikmým horizontem. Mám Nikon Z50.
Děkuji a přeji pěkný den